oldmaps.geolab.cz

www.geolab.cz

Müllerova mapa Čech z roku 1720 a Müllerova mapa Moravy z roku 1716 ve vydání z roku 1790

Čechy | Morava

CD-ROM s Müllerovo mapou Čech a Moravy lze objednat na adrese www.hiu.cas.cz/mapy.
(CD s Müllerovou mapou Čech již byly rozebrány.)

 

Müllerova mapa Čech z roku 1720
Cimélie Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR

Mappa geographica regni Bohemiae in duodceim circulos divisae cum comítatu Glacensi et districtu Egerano adjunctis...a´ Joh: Christoph: Müller...A:C:M.DCC.XX. Michael Kauffer sculp-sit Augusta Vind:. Mědirytina, 1720, grafické měřítko [cca 1:132 000], 25 sekcí, rozměr sekce 465 x 540 mm, celkem 2403 x 2822 cm. Mapový obsah ryl Michael Kauffer, parerga Johann Daniel Herz podle návrhu Václava Vavřince Reinera. Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd České republiky, sign. VII/ 4/ A-2587.
 

Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy, domácí i zahraniční. Je vyhledávána nejen sběrateli - milovníky starých map jako uměleckých děl a starožitností. Obdivuje ji laická i odborná veřejnost. Využívají ji ke studiu geografové, historikové, historičtí geografové, historikové umění, krajinní ekologové a další a další odborníci. Hledají na mapě nejrůznější údaje o krajině Čech na počátku 18. století, které jim Müllerova mapa Čech na rozdíl od starších mapových pramenů již může poskytnout. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků státu (rakouské monarchie). Proto jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, dnI měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v bohaté legendě mapy. Srovnáme-li obsah mapy s mladšími kartografickými prameny velkých a středních měřítek, vypovídá Müllero va mapa o tom, jak se měnila mapovaná krajina, poznamenaná vlivem přírodních podmínek a činností člověka v kladném í záporném slova smyslu během staletí či desetiletí a co zůstalo v její paměti do současnosti.

Müllerova mapa Čech z roku 1720 je uložena ve státních i soukromých mapových archivech a sbírkách v poměrně značném počtu výtisků. Přesto její výzkum v prostředí studoven různých institucí ztěžuje podrobnou analýzu jednotlivých regionů či mikroregionů Čech, především vzhledem k dodržování studijního řádu a šetrné zacházení s mapovými exempláři. Příležitostně se již reprodukce starých map objevují na CD, v prostředí uživatelsky příjemném, umožňujícím nerušenou práci s reprodukovanou mapou a libovolné, opakované prohlížení vybraných oblastí na mapě.

Mül1erova mapa Čech je také uložena v Mapové sbírce Historického Ústavu AV ČR. Průběžné zpřístupňování sbírky (srov. www.hiu.cas.cz/mapy). Zájem badatelů o jednotlivé sekce mapy a jejich xerokopie i práce na několika grantových projektech v Historickém ústavu přivedla kurátorku sbírky Evu Semotanovou k myšlence, převést Müllerovy Čechy na CD. Tím vstoupí toto krásné a cenné mapové dílo, právem patřící mezi cimélie Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, do institucionálních i soukromých počítačů mnoha zájemců o kartografické dědictví Jana Kryštofa Müllera. Můžeme se toulat mezi rybníky pernštejnské rybniční soustavy na Pardubicku, nahlížet do nedotčené krajiny budoucího Severočeského hnědouhelného revíru nebo přemítat o návštěvě Kladska po staré zemské cestě, vedoucí z Prahy přes Hradec Králové a Náchod do malebné kladské krajiny.

Díky finančním prostředkům grantových projektů "Historický atlas měst České republiky" (GA ČR, 404/00/1706) a "Fontes Cartographi ci Bohemiaeo, Moraviae atque Silesiae" (GA AV ČR, A 9015909) bylo možné převedení mapy na CD realizovat. Digitalizace mapy i textů se ujal s nevšedním zaujetím Pavel Vychodil, záměr a texty připravila Eva Semotanová. Autoři přejí všem uživatelům CD příjemné chvíle v české krajině, viděné očima Jana Kryštofa Müllera před téměř třemi staletími.

Laboratoř geoinformatiky UJEP po dohodě s dr. Evou Semotanovou zpřístupňuje široké veřejnosti citované mapové dílo.
Text: Dr. Eva Semotanová - http://www.hiu.cas.cz/mapy

 

Müllerova mapa Moravy z roku 1716  ve 2. vydání z roku 1790
Cimélie ze soukromé mapové sbírky

Tabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisae quos mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M. capitane(us).
Mědirytina, 1716, grafické měřítko [cca 1:180 000], 974x1374 mm. Mapový obsah ryl brněnský rytec Jan Kryštof Leidig.

2. vydání Franz Reiser, Brno, kolorovaná mědirytina, 4 listy o rozměrech celkem 1020xl400 mm bez rejstříků zeměpisných jmen, 1020x1880 mm s rejstříky zeměpisných jmen. Soukromá sbírka.
 

Müllerovo mapové dílo v měřítcích větších než 1:200 000 patří na rozdíl od starších map k dílům, barvitě vypovídajícím o proměnách české a moravské krajiny na počátku 18. století. Pět desetiletí před prvním vojenským mapováním zachycuje podrobně krajinu Českých zemi s mnoha údaji zeměpisné, hospodářské, názvoslovné a kulturní povahy.

V roce 2002 vyšla na CD-ROM Müllerova mapa Čech z roku 1720, uložená v Mapové sbírce Historického ústavu A V ČR. Důvody, které vedly autory CD-ROM k myšlence Müllerovy Čechy digitalizovat, byly již dostatečně vyloženy. Znovu bychom upozornili alespoň na některé z nejzávažnějších. Jde především o zjednodušení práce s mapovým obsahem starých kartografických děl. Dodržování studijních řádů v archivech a jiných institucích, motivované péčí o historické dokumenty, činí podrobnou analýzu mapového obsahu obtížnější. Po shlédnutí originálu dovoluje CD-ROM nerušenou práci s reprodukovanou mapou, zmenšování a zvětšováni studovaných oblastí a jejich opakované prohlížení. Z hlediska komplexního studia krajiny Českých zemí v období raného novověku bylo tedy digitalizování Müllerovy mapy Moravy jen otázkou času a dostupnosti mapového díla.

Mapa Moravy Jana Kryštofa Müllera z roku 1716 je cennou součástí Müllerových kartografických prací tak jako jeho mapa Čech z roku 1720 a další rukopisné i tištěné mapy. Původní tisky mapy Moravy z roku 1716 jsou velmi vzácné, 2. vydání z roku 1790 se již ve státních i soukromých sbírkách vyskytuje častěji. Získat souhlas se skenováním mapy však nebylo snadné.

Müllerova mapa Moravy z roku 1790 se od vydání 1716 liší jen nepatrně. Titul a výzdoba je shodná. Ve 2. vydání byla rytina mapy místy doplněna šrafovým znázorněním reliéfu a celá mapa je pokryta čtvercovou sítí, označenou vodorovně písmeny A-Z a svisle A-Q. Tato síť umožňuje vyhledáváni zeměpisných jmen, uvedených v zeměpisných rejstřících na okraji mapy. Na rozdíl od vydání 1716 jsou rejstříky součástí mapy. Na CD-ROM byly rejstříky z důvodu čitelnosti od mapy odděleny. Rovněž z důvodů uživatelských je digitalizovaná mapa rozdělena na 16 pracovních sekcí. V odborné literatuře se mohou lišit údaje o rozměrech mapového díla. Tyto odlišnosti jsou způsobeny deformací papíru jednotlivých studovaných exemplářů. O vzniku mapy srov. následující stať "Mapové dílo Jana Kryštofa Müllera", která byla z důvodu návaznosti obou CD-ROM ponechána ve stejném znění. Podrobný výklad o Müllerově mapě Moravy podává odborná literatura, uvedené ve "Výběru z literatury".

Digitalizace mapy a textů se stejně tak jako u Müllerovy mapy Čech ujal s profesním zájmem Pavel Vychodil, záměr a texty připravila Eva Semotanová. Vydejme se po hlavních zemských stezkách do Rakous, Uher a Slezska. Jižně od Brna navštívíme starobylý klášter v Rajhradu a na strárúch kolem Židlochovic projdeme hustými vinohrady. Po únavné cestě můžeme spočinout na březích dnes již neexistujícího rybníka u Měřína. Oba autoři přejí všem uživatelům nevšední zážitky na cestách moravskou barokní krajinou, viděnou očima Jana Kryštofa Müllera počátkem 18. století.

Laboratoř geoinformatiky UJEP po dohodě s dr. Evou Semotanovou zpřístupňuje široké veřejnosti citované mapové dílo.
Text: Dr. Eva Semotanová - http://www.hiu.cas.cz/mapy


© Laboratoř geoinformatiky UJEP